Krmení

 

ČÍM KRMIT?

Kvalitní krmení je naprostým základem správného růstu a vývinu psa. Chovatelé psů jsou rozděleni v otázce toho nejlepšího krmení pro psy na čtyři základní tábory:

1. Tradiční, doma vařená strava

+ je pestrá a pro psa chuťově přitažlivá

– vyžaduje poměrně dost času na přípravu

– není snadné přesně nakombinovat, co má strava pro psa obsahovat a může hrozit i předávkování vitamíny, či minerály

– objemná krmná dávka (porce, která by odpovídala 100g granulí by vážila kolem 300g)

– tepelně zpracovaná strava postrádá některé vitamíny, aminokyseliny a enzymy (bílkoviny a některé vitamíny jsou citlivé na vysokou teplotu)

 2. Syrová strava BARF

(=výživa složená ze syrového masa, kostí, ovoce a zeleniny, vajec, mléčných výrobků, bylinek a dalšími)

+ je pestrá a pro psa chuťově přitažlivá

– vyžaduje poměrně dost času na přípravu

– není snadné přesně nakombinovat, co má strava pro psa obsahovat a může hrozit i předávkování vitamíny, či minerály

– objemná krmná dávka (porce, která by odpovídala 100g granulí by vážila kolem 300g)

– syrové suroviny mohou působit zažívací obtíže

3. Kompletní, suchá krmiva (superprémiová)

+ nevyžadují prakticky žádnou přípravu – stačí nasypat do misky

+ není třeba přidávat žádné vitamínové přípravky

+ malá náročnost na podmínky skladování

– granule nejsou pro psa tolik chuťově přitažlivé jako šťavnatá strava

4. Kompletní, vlhká  krmiva (konzervy, paštiky)

+ nevyžadují prakticky žádnou přípravu – stačí nasypat do misky

+ není třeba přidávat žádné vitamínové přípravky

– obsahují často jen minimum masa

– obsahují zahušťovadla a barviva

– psi mívají často problémy se zuby

– drahý způsob krmení (zvláště u velkých psů)

 

 

U psa se doporučuje monodieta (vždy jen jedna z variant, nemíchat tedy např. vařenu stravu s granulemi), která vyhovuje psovi z důvodu lehčího trávení a méně zatěžuje trávicí ústrojí. My preferujeme krmení kvalitními granulemi. Nejen kvůli tomu, že výsledky některých studií ukazují, že při krmení kvalitní suchou potravou mají psi lepší biochemické ukazatele krve a také lepší výsledky výkonnostních testů. Důležité je vybrat si kvalitní značku podle věku, velikosti, a způsobu života vašeho psa a především podle složení krmiva. Na krmení bychom neměli příliš šetřit zejména ve štěněčím věku, kdy se vytváří kostra, imunitní systém a tělesná konstituce. Vždy platí, že prevence chorob je levnější než jejich léčba. Do kvalitních granulí nedoporučuji přidávat žádné látky navíc. Dostává-li rostoucí pes velkého plemene nadbytek bílkovin, vápníků nebo vitamínů, dochází k deformování kloubů a páteře. Čím pomaleji štěně roste, tím zdravější bude jako dospělé.

Správné složení granulí by mělo obsahovat cca:

22-28% Bílkovin u mladých zvířat (u dospělých jedinců 20-25%)

5-20% Tuků podle zatížení psa (u starších a otylých psů kolem 10%, při běžné záteži 14-18%, ve vysoké zátěži i přes 20%)

20% Sacharidů

3% Balastních látek (to je především vláknina)

7% Minerálních látek

Musíme si však uvědomit, že ještě důležitější než procentuální složení je kvalita vstupních surovin (měly by to být suroviny, které vyhovují požadavkům na využití v potravinářském průmyslu). 

Bílkoviny by měly pocházet převážně z kvalitních živočišných zdrojů (prémiová jednodruhová masová moučka v potravinářské kvalitě nebo sušené maso v dostatečném množství , nebo maso čerstvé pouze ve spojení s masovou moučkou zmíněné kvality)  nikoli z rostlinných zdrojů (obiloviny a luštěniny).

Zdrojem sacharidů by měli být ideálně hypoalergení krmiva, tedy brambory,  proso, amaranth a rýže. Dále pak celozrnná pšenice, ječmen, oves, kukuřice.

U tuků je největším přínosem tuk rybí a kuřecí, může být i hovězí lůj nebo škvarky. Rostlinné oleje pouze na případné doplnění raději vůbec. Poměr omega 6 : omega 3 kyselin by měl být 5-10:1.

 Nejčastějším a výborným zdrojem vlákniny bývají řepné řízky, v holistických formulích i obsažená zelenina, ovoce a bylinky.

Minerlní látky mají v organismu mnoho funkcí. Rozdělují se na makroelementy, což jsou vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík a chlór; a mikroelementy, což jsou železo, zinek, měď, mangan, kobalt, selen a jod. Nejdůležitější u složení granulí jsou vápník a fosfor a chelátové stopové prvky (=spojení bílkoviny a daného prvku – železo, mangan, zinek, selen, čímž se dosáhne lepší vstřebatelnosti.

Vápník a fosfor se podílejí na pevnosti kostí a zubů. Jejich nedostatek, za současného nedostatku vitamínu D způsobuje například u mláďat křivičné změny na kostře, které, bohužel bývají celoživotní, pokud nejsou včas léčeny. Záleží nejen na jejich správném množství, ale i na vzájemném poměru – vápník : fosfor (1,5 : 1) a je důležité, že vápník nesmí tvořit více než 2 % stravy rostoucího štěněte.

Krmivo by nemělo obsahovat barviva, konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, sorban draselný, ethoxyquin), někdy uváděny jako přidané látky povolené v EU. Konzervanty by měly být přírodního rázu- směs vitamínů C a E (tokoferolů) nebo rozmarýn.

Vhodné granule by měly obsahovat i zmínku o šetrné výrobní technologii = zachovává výživové hodnoty vstupních surovin, umožňuje aplikaci tuků, vitamínů, minerálů, probiotik a enzymů za teplot, které nevedou k jejich znehodnocení a deklaraci o kontrole výroby patřičným státním orgánem pro kontrolu krmiv případně o provedených krmných testech.

Vítána je přítomnost dalších biologicky hodnotných surovin, jako je zelenina – mrkev, hrášek, rajčata, bylinky, jablka, brusinky, borůvky, mořské řasy, rostlinné výtažky syrovátka, sýr, pšeničné klíčky, vojtěška alfaalfa. Také je dobré, nikoli však nezbytně nutné, když granule obsahují glukosamin a chondroitin (klouby), karnitin, kompletní spektrum vitamínů, probiotika (jogurtové bakterie) či enzymy.
Stravitelnost krmiva (= kolik účinných látek a s jakou námahou je organismus z krmiva schopen využít) by měla být přes 80%.

  

JAK ČASTO KRMIT?

Po příchodu štěněte od chovatele do nové domácnosti je třeba ještě minimálně měsíc zachovat stejné krmení, jaké dosud dostávalo (usnadní aklimatizaci v novém domově a zamezí vzniku průjmových onemocnění hrozící při přechodu na novou stravu).  Nové krmivo zavádějte postupně, nejprve namícháte 25% nového krmiva se 75% starého. Pomalu měňte poměr v následujících dnech tak že zvyšujete dávku nového a naopak snižujete dávku starého krmiva. Na konci tohoto procesu by měl pes dostat 100% nového krmiva. Pokud psovi granule svědčí, zbytečně  značky nestřídejte.

Malé štěňátko krmíme 4krát denně minimálně do 4 měsíců, dále pak 3krát denně do 1 roku. Od jednoho roku krmíme ideálně 2krát denně – ráno a večer. Na granule pro dospělé psy doporučuji přejít v 18 měsících.

Dávkování: Obecné dávkování bývá u každého krmiva napsané na pytli. Vždy ale platí, že spotřeba krmiva je individuální záležitost a liší se u každého jedince.

Základ by měly tvořit granule a můžeme přidat jednou za čas lipánek, tvaroh, vejce nebo tvrdý chléb. Můžeme také do granulí nakrájet tvrdý sýr nebo je zalít vývarem z masa. Jako doplněk ke stravě používám různé žvýkací a sušené dobroty.

Pokud se stane, že štěňátko nepřijímá tolik stravy kolik by dle tabulek mělo, prověřte zda nejí mimo dobu krmení různé pamlsky, kterými se zasytí. Doporučuji psa moc nerozmlsat. Zkuste snížit dávky a počkat až si samo „řekne“. Pokud Vám připadá hubené, poraďte se s veterinářem.

 

Krmnou dávku rozdělte na několik porcí a měl by být dodržován pravidelný čas krmení.

Po jídle nechte psa vždy odpočívat. Před fyzickým výkonem alespoň 2 hodiny.

Štěňata nepřekrmujte, hrozí riziko přerůstání a problémy s klouby.

Do kvalitních granulí nepřidávejte žádné látky navíc – nadbytek čehokoliv je pro rostoucí štěně nezdravý.

Pes musí mít k dispozici stále dostatečné množství čerstvé vody.